4. 5. 2006

Saalburg

Během krátké návštěvy pohoří Taunus, kterým kdysi procházela Limes Germanicus, opevněná hranice chránící Římské impérium před neporobenými germánskými kmeny, jsem měl to štěstí navštívit zrekonstruovanou římskou pevnost Saalburg. Ta přibližně v letech 90-260 n.l. (a.u.c. DCCCXLIII - MXIII) chránila údolí Rýnu a Mohanu a poskytovala útočiště cohors equitata, asi pěti stům římských vojáků. Koncem 19. století byla pevnost z popudu císaře Viléma II zrekonstruována. Dnes je v pevnosti archeologické muzeum.


Taunus je nízké pohoří (nejvyšší hora má 880 m), příroda je tam však velmi krásná, uvnitř i vně pevnosti rostou krásné stromy, lesní květiny (teď na jaře je trávník plný sasanek) a přímo bují nádherné mechy a lišejníky (což je známkou čistoty ovzduší). Tohle je pohled z vnitřku pevnosti přes hradby ven (bohužel jsem s sebou neměl vlastní fotoaparát, obrázky jsme nedělal já):


Na takovém místě se pohanská duše nemůže nepoklonit božstvům, která vládla Evropě před jejím pádem do křesťanského temna. Pevnost k tomu skýtá řadu příležitostí, neb mezi exponáty jsou pohanské oltáře z širého okolí Saalburgu. Jeden z nich (166 n.l.) je zasvěcen nymfám:


Jiný je zasvěcený Victorii, římské bohyni vítězství:


Deae sanctae Victoriae / ob barbaros gentis Semnonum / sive Iouthungorum die / VIII et VII kal(endarum) Maiar(um) caesos / fugatosque a militibus prov(inciae) / Raetiae sed et germanicianis / itemque popularibus excussis / multis milibus Italorum captivor(um) / compos votorum suorum / [[M(arcus) Simplicinius Genialis v(ir) p(erfectissimus) a(gens) v(ices) p(raesidis) / cum eodem exercitu]] / libens merito posuit / dedicata III idus Septemb(res) imp(eratore) d(omino) n(ostro) / [[Postumo Au]]g(usto) et [[Honoratiano co(n)s(ulibus)]]

Přibližný překlad (má latina není nejlepší, opravy vítány): Svaté bohyni Victorii / protože barbaři z kmene Semnonů / či Iothungů dne / osmého a sedmého kalend měsíce května byli poraženi / a zahnáni vojáky provincie / Raetia ale také Germania / a také domácími. Osvobozeno bylo / mnoho tisíc zajatých Italů. / Podle svého slibu / Marcus Simplicinius Genialis / dokonalý muž zastupující vládce / se svou armádou / s radostí vybudoval oltář / vysvěcený třetí idy měsíce září roku panovníka pána našeho / Postuma Augusta a konzula Honoratiana (rok 260 n.l.).

Oltář je přibližně ze stejné doby, kdy byly pevnost Saalburg a celé Limes pod tlakem barbarských nájezdů opuštěny. Victoria už nestála na římské straně dlouho...

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

Z toho plyne, ze stavet oltare je zbytecne :)